2018 - ELIŠKA FIALOVÁ

VÝSTAVA: Romantická korespodence

Romantická korespondence.
Vztah mezi tvorbou Kateřiny Burgertové a Elišky Fialové je v této instalaci zkoumán a formulován především vizuálně. I jejich korespondence se odehrává především v obrazech. Tato korespondence je potkáváním a ujasňováním si vzájemného vztahu. Nakolik známe jeden druhého? Ve psané korespondenci dochází ke konfrontaci minulosti s přítomností a budoucností. Kým jsem nyní a kým jsem byla, když jsem Ti psala? Kým jsi, když si tě představuji?
Romantická korespondence je reflexí zarytých představ o umění, tvorbě i mezilidských vztazích. Společná instalace je výzvou pro autorky, jež jsou si vědomy svého silného individualismu. Vystavené práce vyjadřují touhu po překročení hranic ega, zároveň se však neochotně zbavují lásky k osobnímu prožívání života a světa. Presentované kresby Elišky Fialové odkazují k českému romantismu. Vyjadřují fascinaci vášní. Ochotně podléhají nekompromisnímu prožitku duše. V lásce, vnímání přírody i tvorbě. Malířka Eliška volí pro tuto instalaci médium kresby, pro svou bezprostřednost. Kateřina se odvrací od komplikovaných kompozic a prokreslovaných ploch k jednoduchosti a přímočarosti monochromní akvarelové kresby. Zjednodušení a oproštění se. Koncentrace na předmět zájmu a opakování motivů. Výstava tak zprostředkovává konfrontaci dvou autorek, jež zkoumají meze vzájemného vlivu a možnosti komunikace mezi individui.

Kateřina Burgertová
V kresbě a malbě dlouhodobě zkoumá metamorfózy individua v prostoru a čase. Podněty k práci těží z niterných pohnutek, témata jsou přímo vázána na vlastní duševní a duchovní vývoj, který ve své práci reflektuje. Vztah mezi osobním a obecným, minulosti a přítomnosti. Často používá archaické výjevy ve snaze o dosažení jakési bezčasovosti obrazů. V kresbách a malbách se prolínají příběhy a figury, kterým přikládá symbolické atributy. Důležitá je pro ni kontinuita jednotlivých výstupů. Věnuje se kresbě, malbě a práci s poetickým textem.

Eliška Fialová
Maluje především velkoformátové olejomalby. Je zaujata historií a fragmenty uměleckých děl a tyto ve své práci vědomě používá a reflektuje. Vychází však z osobních zkušeností a prožitků. V případe této výstavy se zabývá osobností Karla Hynka Máchy a mýtem o ní. Používá centralizované a jednoduché motivy v kombinaci s abstrahovanými strukturami. S neutuchající touhou po pravdivosti vlastního výrazu pokračuje ve vytváření svých časosběrných obrazů a přemýšlí o nich v kontextu současného umění.